Návštěva Muzea řeznictví. Jak vypadala dříve zabijačka?

Muzeum řeznictví v areálu firmy Krásno jsme chtěli navštívit už dlouho. Je totiž v provozu už tři roky.

Naši návštěvu jsme pořád odkládali a odkládali, až jsme vyrazili muzeum otestovat pro Slevomat.

Vyrazili jsme s celou rodinou. Patnáctiletým Pepínem, dvanáctiletou Tony a mini Žof, která celou exkurzi prospala. Už od začátku pochopíte, že tady si fakt užijete hezké chvíle. Po usazení v sále, který vypadá jako hospoda, dostanete ochutnávku specialit, které se vyrábí v Krásnu a také v Řeznictví H+H. 

Velice příjemným doplňkem chutných uzenin a zabíjačkových pochoutek je pivo Řeznický lev. Tuhle chutnou dvanáctku vaří minipivovar Paličák Palačov a to speciálně pro Řeznické muzeum. Můžete si ho odsud také odvézt domů, jako suvenýr.

Jídlo a pivo na stole a naše milá průvodkyně nám řekla pár slov o firmě, o historii řeznického muzea a pustila nám film o tom, jak probíhala tradiční zabijačka za starých časů, v mladší historii a jak vypadá moderní provoz firmy Krásno.

Film je natočený velice poutavě a provází jím oblíbený valašský herec a zpěvák František Segrado. Ten přeskakuje z přilehlé obrazovky do děje na plátně a vy tak ani nedutáte, pijete pivo, jíte masové dobroty a sledujete film. Nejen dospělí, ale i děti. Jen Žof spala 🙂

Příjemně najedení a napití jsme se vydali na obhlídku exponátů v muzeu. Celé muzeum je umístěné okolo sálu a začíná u těch nejstarších exponátů, z opravdu historických zabijaček.

Všechny větší i menší předměty, které jsou v muzeu k vidění, shromáždil majitel firmy Krásno. Některé měl své vlastní, protože jeho rodina se řezničinou živí už po několik generací.

Ty, které šly rozhýbat, nám naše milá průvodkyně rozhýbala a tak jsme se mohli podívat jak fungovaly. První stroje byly na transmisní pohon. Co to znamená? Že jeden výkonný motor poháněl více strojů. I to zde uvidíte v praxi, na vlastní oči.

Jak expozice postupuje dál, i stroje jsou modernější. Už mají své vlastní motory…

Kolem strojů jsme se dostali do řeznické prodejny. Dokonce s mistrem řezníkem. Tady se prý návštěvníci nejraději fotí. Tak jsem to zkusila taky 🙂

Mohli jsme si vyzkoušet také nářezák.

Zajímavé bylo poslechnout si také historii rodu Pilčíků, předků majitele firmy a muzea. 

Na konci prohlídky jsme navštívili místnost, která zatím čeká na své úplné zařízení. V Muzeu řeznictví totiž neusnuli na vavřínech a svou nabídku dále rozvíjejí. Můžete si zde vyzkoušet pravou zabijačku na vlastní kůži.  Vyrobíte si tlačenku, jitrnice i jelita. 

V muzeu také pravidelně pořádají různé akce s programem pro veřejnost. Například Klobáskobraní nebo akce pro školy.

V Muzeuu řeznictví jsme strávili pěknou hodinku a půl a myslím, že když sem vyrazíte s fajn partou více lidí, prohlídka zabere i dvě, dvě a půl hodiny. Protože milá průvodkyně je připravená odpovědět všechny dotazy, jak k historii muzea, firmy i k fungování strojů. A tak odcházíte dobře najedení a zase o něco chytřejší.

Na Slevomatu si teď můžete koupit zvýhodněné vstupné.