Máte i vy letos svou vlastní knižní výzvu?

Začala jsem s tím vloni. Na začátku roku jsem si dala cíl. Přečíst alespoň 30 knížek za rok. Stihla jsem to jen těsně, letos jsem u deváté knihy a doufám, že se trochu polepším. Chvíle na čtení si kradu. Čtu každý den před spaním a přes den mi čtení moc nevychází. To jsem ráda, že stíhám vše ostatní. Někdy se mi podaří vzít si knížku sebou, když jedu s Tony na trénink a Žof usne v autě a já tak můžu hodinu v klidu číst. Vedle postele mám „čekačku“ svých knížek a to ani nemluvím o tom, že na mě pořád mrká čtečka.

Prostě shrnu to. Číst je co, ale můj sen je více času. Na portálu Goodreads.com jsem si už vloni zřídila svůj profil a můžete se podívat co aktuálně čtu, co jsem už přečetla a jak se mi knížka líbila. Najdete mě taky na Databázi knih. A samozřejmě aktuální dění z mého čtenářského světa je na instagramu. Ve výběru Knižní výzva najdete jak jsem na tom se svou výzvou a co zrovna čtu.

S radostí vám taky oznamuji, že minulý měsíc jsem se stala Albatros blogerkou. To je pro mě velká čest, protože tohle nakladatelství je mojí srdcovkou už roky a taky jsem v něm vydala svou kuchařku. S radostí tedy budu číst ty nejnovější novinky a ráda vám hned zprostředkuji můj dojem a poradím co stojí určitě za nákup. I pro tyto informace doporučuji sledovat instagram.

Hned v první zásilce z Albatrosu (a taky v další, kterou jsem si následně objednala, abych měla sérii úplnou), mi přišla novinka od mojí aktuálně velice oblíbené autorky Helen Fields. Koupila jsem si nejdříve omyleme druhý díl – Dokonalá kořist. Je to proto, že jsem lakomá a byl zrovna v akci 😀 Tak jsem si říkala, zkusím. Znáte to, tyhle detektivky na sebe úplně moc nenavazují. V každém dílu je jiný případ a spojuje je tenkou linkou příběh hlavního hrdiny/hrdinky. Ale já tohle prostě nemůžu. Musím číst od prvního dílu. Jednou jsem to udělala jinak, protože jsem si pořádně nedohledala, že Andělíčkářka je součást knižní série od Camille Läckberg. A když jsem se pak pustila do celé série, přečetla jsem tenhle díl znova. Tuhle autorku vám, mimo jiné, taky doporučuji. Ale o tom někdy příště.

K Dokonalé kořisti jsem si přikoupila první díl, Dokonalé stopy. Pustila jsem se konečně do čtení a čekala, jestli si mě nová autorka získá. Ze všech stran jsem slyšela spokojené ohlasy a těšila se. Jenže jsem knížku asi otevřela ve špatnou dobu, moc jsem se nesoustředila a pořád se nemohla začíst. Chvilku jsem ji vyměnila za jiný žánr a po pár týdnech se k ní vrátila. Pořád se mi prvních pár desítek stránek četlo těžko a musela jsem se hodně hlídat, abych se soustředila. Mám tady otázku pro ty z vás, kteří jste knížku četli, měli jste to stejně? Nebo jen u nás byly nějaké blbé vibrace. Každopádně nejsem vzdávač a řekla jsem si, že knížku přeci jen přečtu. A pak se to zlomilo…

Dokonalé stopy uvedou do děje dvojici detektivů. Klasika, je to ženská a chlap. Autorka tentokrát vsadila na hezouna, který se do Skotska za pohnutých okolností přestěhoval z Francie. Je tedy napůl Skot a napůl Francouz. Luc Callanach má za sebou příběh, který se postupně rozplétá a doplňuje během celé série. K fešákovi jako z reklamy si doplňte schopnou a také fešnou inspektorku Avu Turnerovou a máte dvojici snů. Jenže ani ona nemá úplně snadný život. Navíc se vyvíjí i jejich profesní kariéra a já tak napjatě čekám KDY!!! konečně ti dva skončí jako pár. Jsem na začátku čtvrtého dílu a … Pořád ještě nejsou spolu.

Už v prvním dílu se samozřejmě hned na začátku najdou stopy po mrtvole. Bohužel jen stopy. Zub, šátek, krev. Zbytek těla shořel v horské chatě ve skotských lesích. I podle toho mála identifikují úspěšnou právničku Elaine Buxtonovou. Jenže když se pustíte do čtení, tak brzy zjistíte, že všechno je mnohem děsivější, než by vás vyděsila obyčejná vražda.

Když čtu detektivky Camille Läckberg, tak většinou až do konce nevím (občas trochu tuším), kdo je pachatel. U Helen Fields je to jinak. Tady vraha poznáte brzy a už jen držíte pěsti Avě a Lucovi, ať ho chytí. Ať neumře další žena.

Budete se mnou určitě souhlasit, že vrahové jsou vyšinutí vždycky. Jenže Helen Fields má vrahy totální magory. Klobouk dolů, jaké motivy a zápletky dokáže tahle skvělá spisovatelka vymyslet. Samozřejmostí je, že v každém díle se třesete strachy o jednoho z našich hlavních hrdinů. Nebo některého z jejich kolegů, kterého jste si stihli oblíbit. Postava, kterou mám ráda já, je komisařka Salterová. A i ta už měla namále.

Z prvního dílu jsem plynule přešla na Dokonalou kořist. Tohle byl od začátku masakr. Celá knížka je plná nechutně provedených vražd. Ty chvíle, kdy se obdiv k autorce překlápí do zděšení, jak ji tohle může napadnou? A neplánuje náhodou něco podobného? 🙂 Ne, kecám. Druhý díl je přečetla za rekordně krátkou dobu. Kromě toho, že hledáme vraha (a pak dokonce zjistíme, že vrahy), tak Luc získá nového přítele, který je mi od prvních chvil sympatický. Novinář Lance pomáhá jak může, i když je občas i s Lucem za hranicí zákona. Ava zažívá osobní veletoče, kdy se skoro vdává, zemře jí matka a chvilku to vypadá, že na nějakou jiskru mezi ní a Lucem může čtenář zapomenout.

Řeknu vám, jak jsem dočítala konec druhého dílu. Ležela jsem v posteli, úplně jsem cítila, jak jsem fyzicky napnutá a chvílemi zadržuju dech. Nemohla jsem spát…musela jsem dočíst. Tohle je, podle mého názoru, pro knížku ta nejlepší vizitka.

Dokonalá smrt otevírá otázku, jak snadno jsou lidé zmanipulovatelní. Že stačí vědět něco málo o tom, co je trápí, co jim naopak dělá radost, kde jsou jejich slabá místa. Po drsných vraždách v minulém dílu se autorka uklidnila a šla do propracovaných úmrtí, která zpočátku vypadají jako nehody, náhody, omyly… Jenže je to snad ještě horší… Že jste zvědaví co Ava a Luc? Luc řeší svoje démony z minulosti. Všechno se zaplétá a… Ne, pořád nejsou spolu. Ava je navíc nově šéfinspektorka a tak mezi ni a Luca vstupuje ještě fakt, že nejsou kolegové, ale šéfka a podřízený. Řekněte mi, kdy se z toho ti dva dostanou?

Když vám to tady píšu, jsem na začátku čtvrtého dílu. Dokonalé ticho začíná smrtí mladé dívky, které je mi neuvěřitelně líto. Taky čtení takhle prožíváte? Trochu mi spraví náladu, že se vrací komisařka Salterová. Opět se kromě pátrání po vrahovi rozjíždí ještě hon na blázna, který bezdomovcům vyřezává do tváře písmeno Z. A já jsem zvědavá, jestli se oba zločiny nějak propojí nebo ne. Ty krásné chvíle, kdy jste na začátku nové knihy a máte toho tolik před sebou.

V knihovničce na mě čeká horká novinka. Pátý díl série. Dokonalý zločin. Musím si pohnout se čtverkou, ať vám tady můžu dopsat své dojmy.

Znáte Helen Fields? Četli jste od ní něco?

Já tuhle sérii doporučuji všema deseti! Pro milovníky napínavých příběhů, vražd a Skotska, perfektní volba.

Dám vám ještě jeden tip na závěr. Pan Božský právě dočítá knížku, kterou já jsem četla nedávno a půjčila nám ji Marki. Jako milovníci severské literatury jsme nadšení!!! Tak temné prostředí, ze kterého vás při čtení mrazí, jsem už dlouho „nezažila“.

Knížka se jmenuje Až mi zítra budeš chybět a napsal ji Heine Bakkeid. Vyšel už i druhý díl, Setkáme se v ráji, který jsem zatím nečetla. Ale detektiv Thorkild Aske je pravý opak hezouna Luca ze série Helen Fields. Je to osudem zkoušený chlap, který si prošel vězením a po autonehodě má doživotní zdravotní problémy. Opět doporučuji všema deseti!