Slovinsko 2019 – poprvé s Žof do zahraničí – Bohinjské jezero

Dneska už vám asi nenapíšu jak vznikl ten nápad, že se vypravíme do Slovinska. Každopádně se k nám při našem plánování přidali kamarádi, kteří mají stejně staré velké děti jako my. Pepíno měl k sobě jejich Verču, Tony zase Vítka, se kterým chodila i do třídy. Žof měla v době dovolené necelý rok. Čekala ji první delší cesta autem, první moře…

ÚTERÝ 9. července 2019

Vyrazili jsme v totálně netypický den pro začátek dovolené. Má to jednu obrovskou a nenahraditelnou výhodu – cesty jsou totálně na pohodu. Žádné zácpy. Naše rodina má od prvopočátku co jsme začali cestovat nastaveno celkem jasno to, že cesta je cíl. Žádný stres, zastavíme na kafe, svačinu, oběd, protáhnout se, klidně hřiště. A já jsem teda kochací typ. Pořád bych zastavovala, fotila, užívala si…

Cesta vyloženě „krátká“. Však mrkněte…

Ubytování jsem si tentokrát našla na Booking.com. Hledala jsem dlouho, mě tahle fáze přípravy cesty dost baví. Projedu všechny možné stránky, hledám i přímo na google mapách a vždycky nakonec vyberu něco parádního. Žvan na Pokljuki najdete tady.

Naše ubytování bylo blízko biatlonové arény Pokljuka. Dojeli jsme podle navigace na parkoviště vedle hotelu a tam si nám měl vyzvednout majitel ubytování. Prý bychom tam sami netrefili. No tak jasně. Měl pravdu. Jedete chvilku po biatlonové dráze a pak sjedete na kamenitou polňačku. Jedete lesem přes louku, mezi krávama, šutry v ceste jak prase. Cesta snů. Ale pomalou jízdou to sjedete jakýmkoliv autem.

Chalupa předčila naše očekávání. Jedna rodina bydlela v přízemí, druhá v patře. Oba apartmány mají svůj vlastní vchod, takže v domku můžou bydlet i rodiny, které nepřijely spolu. Ale vzhledem ke společnému dvorku mi přijde fajn, když se znáte.

Celý pozemek je obehnaný plotem. Jednou jsme zapomněli zavřít bránu a už u nás bydlela jedna kráva. Kterou pak byl problém dostat pryč 😀

A ty výhledy od chalupy!!! To se vám skoro nechce nikam na výlet. V klidu jsme vybalili, ubytovali se, snědli zásoby a začali se těšit na další dobrodružství.

STŘEDA 10. července 2019

Není čas ztrácet čas. Vyrazili jsme na výlet k Bohinjskému jezeru. Mám dost velký problém nestavět u každého dech beroucího výhledu. A věřte, že ve Slovinsku to jde dost těžko. Od Bohinje bydlíme kousek, ale lesem a není tam cesta, takže objíždíme celkem velký kus. Cesta nádhernou krajinou, občas drsná, úzká, překvapivá.

Bohinjské jezero je jezero ledovcové a je největším slovinským jezerem. V nejširším místě měří 1200 metrů. Je velice oblíbené a turisty navštěvované. Připravte se na vysoké ceny parkovného a větší počet lidí. Ale nebyla to rozhodně žádná hrůza a měla jsem strach z větších davů. Na jezeru můžete provozovat různé vodní sporty, půjčit si paddle boar, lodičku, šlapadlo, zaplavat si.

My jsme si celé jezero obešli dokola pěšky. Tahle stezka má přibližně 12 km a nevydávejte se na ni s kočárkem. Část cesty zvládne kočárek v pohodě, ale pak se stezka stává drsnější a krosna je ideální řešení. Nebo můžete jít podél jednoho břehu pěšky a zpátky se svézt výletní lodí. Pokud se rozhodnete jít celou cestu pěšky, připravte se na přibližně čtyři hodiny volné chůze.

Kdo má rád vysokohorskou turistiku, tak odtud může vyrazit na řadu výšlapů. U vesnice Ukanc je lanovka, která vás vyveze na horu Vogel. Vynechali jsme, ale máme v plánu při další návštěvě.

Zaparkovali jsme na parkovišti v Ribčev Laz, blízko známého kamenného mostu a kostela sv. Jana Křtitele. Nezapomeňte nakouknout dovnitř, najdete tady překrásné fresky ze 13. století.

Začátek cesty kolem jezera Bohinj je v pohodě, i pro ten kočárek…

Ale po čase přelézáte velké kamenty a stezka je velice úzká…

A na druhé straně jezera zase pohodová asfaltka.

Došli jsme zpátky ke kamennému mostu a začala ta pravá zábava pro puboše. Ti starší si půjčili lodičku a vydali se na projížďku po jezeru. Ti mladší osedlali paddly a všichni byli šťastní jako blechy. Zábava na hodinu (jestli si to dobře pamatuji), tehdy vyšla asi 10 eur na jednoho.

Najednou měla unavená mládež ještě spoustu energie 🙂 Znáte to taky?