Tunisko plnými doušky 3: Modrobílá vesnice a úchvatné koloseum

Nebudu dnes na začátku moc zdržovat. Čeká nás totiž dlouhá cesta a zastavíme celkem na třech nádherných místech Tuniska. Z našeho nádherného hotelu v Monastiru si nejprve zajede směrem na jih, do římského kolosea El Djem, El Jem nebo také El Džem, chcete-li. Tohle koloseum bylo 3. největší v římském světě.

Bylo postaveno někdy okolo roku 230 a dnes je částečně pobořené, částečně dostavěné.

Dodnes slouží jako amfiteátr. Odehrávají se zde například nejrůznější koncerty vážné hudby. Akustika je zde velice dobrá, takže představení mohou být velice zajímavá.

Díky tomu, že je koloseum poměrně zachovalé, tak kromě turistů láká i filmaře. Točila se tady třeba Angelika nebo Gladiátor, ve kterém hrál hlavní roli herec Russell Crow.

Za vstupné, které zde zaplatíte, si můžete projít všechny dostupné ochozy, prohlédnout si z výšky město a navštívit také podzemní prostory kolosea.

Nejúchvatnější je ten krásný rozhled na město a do dálky…

Navíc je v ceně vstupného i návštěva muzea, které se nachází na kraji města.

Tady najdete nejrůznější mozaiky a další nálezy z dob minulých. Kdo má rád historii, tak si tady určitě užije. Muzeum je malé, ale moc hezké.

Po prohlídce muzea jsme vyrazili zase na sever. Čekal nás oběd v nádherném přístavním městě Port El Kantaoui.

Toto město bylo postaveno za účelem turistického ruchu a nenajdete zde žádné historické stavby. Zato je zde řada hotelů, restaurací, promenád, míst, kam se můžete jít bavit, a krásných pláží. V přístavu kotví krásné lodě a já vám doporučuji najít si trochu času a místo si pěkně v klidu projít.

My jsme zašli do přístavní restaurace La Daurade a na doporučení číšníků jsme si dali všichni výbornou rybu.

Martina pro nás vybrala několik teplých i studených předkrmů, ze kterých jsme ochutnali všichni.

Předkrmy mě vůbec při našich tuniských obědech bavily asi nejvíce. Bohaté na ryby a plody moře, které miluji, takže jsem si je opravdu užila.

V příjemné společnosti jsme nejen cestovali, ale také společně hodovali…

Delší přesun směrem na sever jsme všichni v autě prospali. Po dobré obědě je snad ani jinak nejde. Čekalo nás, podle mého názoru, jedno z nejkrásnějších míst Tuniska.

Modrobílá vesnice Sidi Bou Said.

Zdá se vám, že tuto vesnici znáte? Je to možné. I zde se totiž natáčel jeden z dílů série filmů o Angelice.

Městečko jsme si prošli a já jsem se nemohla vynadívat na tu krásu. Úžasná kombinace modré a bílé, doplněná palmami a kvetoucími keři. Strhující krása, která si vás úplně podmaní. Výhled na moře z výšky vesnice byl také dech beroucí.

Určitě si vyhraďte čas na malé posezení v kavárně. Jedna z nejkouzelnějších je Café des Nattes.

Kdo chce v Tunisku nakupovat suvenýry, doporučuji nekupovat je právě tady. Toto turisty hojně navštěvované místo je také poměrně hodně drahé. Nákupy si nechejte na jiná místa, o tom vám ještě něco málo napíši.

Na další dvě noci se našim útočištěm stal Regency Hotel v Gammarthu.

Menší hotel, určený spíš pro obchodní setkání, se mi moc líbil.

Byl útulný, i restaurace v něm byly maličké a více typicky tuniské než v předchozím hotelu.

Pláž je hned za hotelem a projdete se k ní po krásné dřevěné cestě, přes plážovou restauraci. Slunečníky a pohodlná lehátky lákaly k lenošení, ale nás čekalo další cestování…

Hotel, ve kterém jsme byli ubytovaní v Port El Kantaoui najdete v nabídce Blue Style a jmenuje se El Mouradi Palm Marina. Hotel hezký, čistý, jídlo dobré…ale mám pocit, že v žádném špatném hotelu jsme za celou dobu nebyli.

Pár fotek…